Archív štítků: Aztécký kalendář

Říše Aztéků

Aztécká říše byla významným státním útvarem, který obýval Ameriku před španělským mořeplavcem Kolumbem. Aztécká říše se jako celek rozkládala na takzvaném “mezoamerickém” území, což je vlastně dnešní Mexiko. Během vlády Aztéků vzniklo opravdu veliké množství různých pamětihodností, jako například množství měst a tak podobně.

Veliké množství těchto měst se také dochovalo do dnešních dnů, i když třeba jenom části, jako třeba různé nádherné pyramidy, chrámy a tak podobně. Veliká většina těchto věcí je však skryta v džungli. Pokud jde o zánik celé říše, tak zanikla především díky španělskému mořeplavci a dobyvateli Hernandovi Cortézovi.

Aztékové totiž v prvé řadě doplatili na svoji víru a velikou důvěřivost. Jejich hlavním bohem byl takzvaný Opeřený had, který byl vyobrazován jako bílý muž s bílými vousy. Přibližně takto vypadal i Cortés, kterého Aztékové považovali za boha, na jehož příchod tak dlouho čekali. Cortés a Španělé obecně však prahli pouze po zlatu, kterými Aztékové oplývali. Se zlatem si zdobili opravdu všechno. Domy, oblečení a tak podobně. Cortés se je proto rozhodlo vyhladit, i když měl k dispozici pouze několik set vojáků, zatímco Aztékové měli deseti tisícová vojska.

Díky tomu, že jim Aztékové důvěřovali, padli poměrně snadno. Hernando Cortés je pak po porážce ještě popravoval a mučil, neboť se domníval, že stihli ukrýt zbytek svého zlata na nějaké tajné místo.

Aztécký kalendář

Aztécký kalendář je jednou z nejvýznamnějších věcí, která nám po Aztécích zůstala. Aztécký kalendář byl velice podobný kalendáři mayskému, přičemž stejně jako Mayové měli Aztékové dva typy kalendáře. První typ aztéckého kalendáře byl zvaný Tonalamatl, označovaný jako kniha dní, který měl celkově 260 dnů.

Dalším kalendářem byl takzvaný Xiuhpohualli, který byl zvaný také jako vzácný počet Tento kalendář měl pak klasicky 365 dnů. Tento vzácný kalendář byl rozdělen do devatenácti měsíců, přičemž celkově osmnáct měsíců  mělo dvacet dnů a poslední měsíc měl dnů pouze pět. Těchto posledních pět dní v roce se označovalo jako nemontemi, tedy dny neužitečné.

Tyto dny byly pokládány za celkově nešťastné a nedoporučovalo se v těchto dnech jakkoliv pracovat, neboť hrozilo veliké riziko úrazua tak podobně. Pokud bychom se měli podívat na příklady názvů jednotlivých dnů, tak by to byly například dny Cipactli, Calli, Ehecatl, tochtli, Ozomatli, Atl, Tecpatl, Coatl, Acatl, Ocelotl, Ollin a tak podobně. Dále se podíváme na názvy nějakých měsíců, kterými byly například Atlcahualo, Toxcatl, Xocohuetzi, Hueypachtli a tak podobně.