Archív kategorií: Starověká symbolika

Peru Děti Inků

Pokud se zajímáte o jihoamerické starověké civilizace, jako jsou Aztékové, Mayové nebo třeba Inkové, tak si můžete zakoupit nebo vypůjčit z knihovny poměrně veliké množství různých knižních titulů, které se tímto zabývají. Jednou takovou knihou je pak například kniha s názvem Peru – Děti Inků.

Tuto knihu má na svědomí spisovatelka Olga Vilímková, který se již celou řádku let zabývá těmtio jihoamerickými starověkými civilizacemi. Paní Vilímková navštěvuje tyto země poměrně pravidelně a dokonce žila jeden celý rok v místní osadě tamních indiánů. Bydlela zde v jedné indiánské rodince a pracovala zde jako učitelka ve státní školičce.

Všechny příběhy a věcí, které naleznete v knize Peru – Děti Inků, jsou zaznamenané opravdu poutavě a vlastně tak, jak je slyšela sama paní Vilímková. Dozvíte se zde teda například něco o dětech z vesnice Pucamarca, kde rok žila, dále s indiány z kraje Paucartambo, s indiány z oblasti Kordilér a podíváte se také do spousty jiných, velice zajímavýchmíst.

V současné době si můžete paní Vilímkovou poslechnout například na přednáškách VŠE v Praze. Pracuje také jako průvodkyně po zemích Jižní a Latinské Ameriky.

Symboly Inků Mayů a Aztéků

Incká, Mayská a samozřejmě také Aztécká kultura je kompletně protkána různou symbolikou a znaky. V přeneseném slova smyslu bych se dnes mohli bavit například o kruzích v obilí, které by měli mít něco společného například s právě mayskou kulturu.

Pokud byste se chtěli dozvědět něco o více o symbolech těchto starodávných národů, tak samozřejmě existuje spousta zajímavých knížek a další literatury, která se touto problematikou zabývá. Jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších knih je například kniha Symboly Inků, Májů a Aztéků - Symbolika zmizelých národů od spisovatele Owuse Heikeho. Jedná se o knížku, která vyšla roku 2004, přičemž má celkově 274 stran.

Všechny tři tyto starobylé civilizace, které osídlovaly Jižní a Střední Ameriku, se vyvíjely jako samostatné národy a okolní, technicky vyspělejší svět na ně neměl žádný vliv. Záměrně podotýkám, že technicky vyspělejší svět.

Pokud jde totiž o inteligenci a znalosti, tak si málokdo z té doby mohl zavdávat s těmito starobylými civilizacemi. V knize najdete veliké množství zajímavého textu, ale také veliké množství krásně ilustrovaných symbolů, které mapují legendy, obyčeje, historii, náboženství, dovednosti a spoustu dalších věcí.

Poklad Aztéků

Poklad Aztéků je dobrodružným westernovým filmem, který byl natočen roku 1965 německým režisérem Robertem Siodmakem. O hudbu k tomuto filmu se pak postaral rakouský hudební skladatel a komponista Erwin Halletz. Film je zasazen do sedmdesátých let dvacátého století, kde proti sobě stojí dvě veliké mocnosti.

Na jedné straně stojí rakouský arcivévoda Maxmilián, který je Napoleonem Třetím prohlášen mexickým císařem. Na druhé straně pak stojí právoplatně zvolený prezident Benito Juaréz, který je potomkem legendárních Aztéků. Na začátku to vypadá, že Juaréz má celou bitvu předem prohranou, neboť bojovníkům za svobodu Mexičanů chybí vybavení zbraně s všechny další vymoženosti.

Proto vyšle Juaréz posla do Spojených států amerických, aby tam vyhledal pomoc u prezidenta Lincolna. Ten je ochotný pomoci, ale až poté, co se ve vlastní zemi vypořádá s právě probíhající občanskou válkou.

Maxmilián se také později dozvídá, že Juaréz pátrá po bájném legendárním pokladu Aztéků, čemu chce samozřejmě předejít a tak se po jeho stopách vydá taktéž. Začíná tedy boj s časem. Pokud se na film chcete podívat, tak si jej můžete najít na internetu ke sledování online.,

Aztécký kalendář

Aztécký kalendář je jednou z nejvýznamnějších věcí, která nám po Aztécích zůstala. Aztécký kalendář byl velice podobný kalendáři mayskému, přičemž stejně jako Mayové měli Aztékové dva typy kalendáře. První typ aztéckého kalendáře byl zvaný Tonalamatl, označovaný jako kniha dní, který měl celkově 260 dnů.

Dalším kalendářem byl takzvaný Xiuhpohualli, který byl zvaný také jako vzácný počet Tento kalendář měl pak klasicky 365 dnů. Tento vzácný kalendář byl rozdělen do devatenácti měsíců, přičemž celkově osmnáct měsíců  mělo dvacet dnů a poslední měsíc měl dnů pouze pět. Těchto posledních pět dní v roce se označovalo jako nemontemi, tedy dny neužitečné.

Tyto dny byly pokládány za celkově nešťastné a nedoporučovalo se v těchto dnech jakkoliv pracovat, neboť hrozilo veliké riziko úrazua tak podobně. Pokud bychom se měli podívat na příklady názvů jednotlivých dnů, tak by to byly například dny Cipactli, Calli, Ehecatl, tochtli, Ozomatli, Atl, Tecpatl, Coatl, Acatl, Ocelotl, Ollin a tak podobně. Dále se podíváme na názvy nějakých měsíců, kterými byly například Atlcahualo, Toxcatl, Xocohuetzi, Hueypachtli a tak podobně.