Měsíční archív: Leden 2013

Aztécký kalendář

Aztécký kalendář je jednou z nejvýznamnějších věcí, která nám po Aztécích zůstala. Aztécký kalendář byl velice podobný kalendáři mayskému, přičemž stejně jako Mayové měli Aztékové dva typy kalendáře. První typ aztéckého kalendáře byl zvaný Tonalamatl, označovaný jako kniha dní, který měl celkově 260 dnů.

Dalším kalendářem byl takzvaný Xiuhpohualli, který byl zvaný také jako vzácný počet Tento kalendář měl pak klasicky 365 dnů. Tento vzácný kalendář byl rozdělen do devatenácti měsíců, přičemž celkově osmnáct měsíců  mělo dvacet dnů a poslední měsíc měl dnů pouze pět. Těchto posledních pět dní v roce se označovalo jako nemontemi, tedy dny neužitečné.

Tyto dny byly pokládány za celkově nešťastné a nedoporučovalo se v těchto dnech jakkoliv pracovat, neboť hrozilo veliké riziko úrazua tak podobně. Pokud bychom se měli podívat na příklady názvů jednotlivých dnů, tak by to byly například dny Cipactli, Calli, Ehecatl, tochtli, Ozomatli, Atl, Tecpatl, Coatl, Acatl, Ocelotl, Ollin a tak podobně. Dále se podíváme na názvy nějakých měsíců, kterými byly například Atlcahualo, Toxcatl, Xocohuetzi, Hueypachtli a tak podobně.

Aztécká říše

Aztécká říše byla významným státním útvarem z dob předkolumbovské Ameriky. Aztécká říše se rozkládala zhruba na území dnešního Mexika. Během vlády této aztécké říše se vybudovalo opravdu obrovské množství různých zajímavých měst, přičemž do dnešních dnů se jich zachovalo poměrně hodně, tedy alespoň nějaké části, jako například pyramidy, chrámy a tak podobně.

Většina z těchto památek je však částečně skryta většinou v džungli, kam se však za pomocí průvodce můžete dostat. Aztécká říše zanikla pod nájezdem španělského dobyvatele Hernanda Cortése.

Pokud jde o vznik celé aztécké říše, tak se datuje zhruba od roku 1428, kdy došlo ke spojení konfederace městských států, kterými byly Texcoca, Tenochtitlán a Tlacopán. Jedním z nejvýznamnějších panovníků aztécké říše byl Itzcóatl, který provedl množství administrativních reforem, zahájil vojenské výboje a docílil uspořádání náboženské hierarchie.

V tomto trendu pak pokračovali i jeho nástupci, přičemž v opravdu velkém měřítku pokračovala expanze aztécké říše na další území. Zhruba kolem začátku šestnáctého století však začaly probíhat veliké územní nepokoje a vnitřní rozbroje, které vedly k velkému oslabení celé říše. Tohoto pak využil dobyvatel Hernán Cortés při dobývání říše.

Aztécký bůh větru

Aztécky bůh větru je jedním z nejvýznamnějších aztéckých bohů. Aztécký bůh větrů, v mayském jazyce označovaný jako Quetzalcoatl, je vyobrazován jako bílý, vousatý opeřený had, přičemž na rozdíl od dalšího velikého množství ostatních bohů je Quetzalcoatl je považován za hodného a dobrého.

V roce 1519, kdy Španěl Cortés napadl Aztéky, tak byl považován aztéckým vůdcem Montezumou druhým právě za aztéckého boha větru, Opeřeného hada. Bylo to zejména z toho důvodu, že tak jako Opeřený had, byl také Cortés vousatý a měl bílou pleť.

Quetzalcoatl, neboli Opeřený had, byl původně aztéckým náčelníkem, přičemž z toho jména je pak odvozen tento aztécky bůh věru. Podle legendy pak právě Quetzalcoatl naučil své lidi, jak si připravit chutný nápoj Tchocoatl (což by v dnešním světě bylo asi klasické pravé kakao) a jak se má vlastně rostlina kakaovník šlechtit a pěstovat. Lidstvu dal také čokoládu a kakaové boby.

Jinak měl samozřejmě aztécký lid velikou spoustu dalších božstev, z nichž však jenom pár bylo hlavních. Opeřený had je považovaný ze jednoho ze čtyř tvůrců světa.

Aztécké slunce

Aztékové jsou národem, který měl opravdu veliké množství různých božstev. Božstvo se pak především odvíjelo od kalendáře, přičemž každý rok, měsíc nebo dokonce i den měl svého boha. Jedním z nejvýznamnějších bodů byl pak bůh slunce, kterého Aztékové nazývali Huitzilopochtli.

Říkali mu pak také například Modrý nebešťan, Kouzelník kolibřík nebo také Kouzelník, který zvrací světlo. Jedná se o hlavního boha kmene Aztéků. Legenda pak praví, že právě tento bůh vyzval Aztéky, aby putovali na jih, kde měli založit město Tenochtitlan, a to na místě kde měla být podle pověsti nalezena bílá žába pod bílou vrbou, dále v malé tůňce bílá ryba.

Poblíž měl také na kaktusu sedět orel, který zápasí s hadem. Tato legenda je do dnešních dnů zachována v kodexu zvaném Mendoza. Pokud bychom se měli podívat na příběh tohoto slunečního boha, tak se zrodil na hoře zvané Hadí hora, v mayském jazyku Coatepecu, kde musel zavraždit svou setru, která je označována za bohyni Měsíce, v mayském jazyce Coayolxauhqui. Dále také musel zahnat dvakrát čtyři sta nepřátelských bratrů severních a jižních hvězd.

Mayové a jejich kalendář

Mayský kalendář je historickým astronomickým kalendářem, který mapuje mayský kalendářní systém. Jedná se o nejpokročilejší kalendář ze všech obyvatelů domorodé Střední Ameriky. Kalendář Mayů je cyklický, přičemž se v něm opakuje určité množství cyklů.

Cykly jsou pak běžně spojovány s různými kosmickými událostmi nebo božstvem. Mayové byli opravdu vynikajícími pozorovateli hvězd a spojovali vlastně čas s různými úkazy a událostmi na hvězdné obloze. Jednalo se například o pravidelné pohyby Měsíce, Slunce, planet, dále o konjukce, sluneční zatmění a tak podobně. Málo kdo pak ví, že Mayové měli několik základních typů kalendáře.

Základním a hlavním kalendářem byl takzvaný Haab, který byl občanským kalendářem. Bylo to období 365 dnů, rozdělených do devatenácti měsíců. Osmnáct měsíců mělo po dvaceti dnech a poslední měsíc měl jenom pět dní. Dalším typem kalendáře byl takzvaný Tzolkin, který byl posvátným kalendářem.

Bylo to období celkově 260 dnů. Tento kalendář sloužil především k určování plánu obřadního života a k posuzování dne narození každého člověka. Třetím typem byl takzvaný Dlouhý počet, který jednoduše počítal dny “od mayského dne nula.”

Proroctví Mayů

Mayských proroctví je poměrně veliké množství, přičemž těch hlavních proroctví je sedm. Pokud bychom se měli bavit o prvním proroctví, tak to nám oznamuje, že rokem 1999 započíná třináctiletý cyklus, po kterém skončí jede velký cyklus.

Toto třináctileté období by pak pro nás mělo znamenat to, že bychom si měli uvědomit naše skutečný cesty, započít s různými změnami v našem životě, najít ten správný směr, otevřít mysl a vědomí a tak podobně. Pokud bychom tak totiž neučinili, tak by mohlo dojít k veliké katastrofě.

Jelikož toto třináctileté období již uplynulo, tak se zdá, že jsme tak učinili. Pokud bychom se měli bavit o druhém mayském proroctví, tak to by nám mělo ukazovat dvě cesty. Jedna cesta je cesta zničení a strachu a druhá je cestou tolerance a porozumění. Na obou těchto cestách se můžeme naučit různé věci, které povedou k pochopení všeobecného vědomí.

Dále třetí proroctví, které nám vlastně říká to, abychom si uvědomovali, že naše působení na tomto světě, má vliv planetu Zemi a abychom nakonec nezpůsobili její destrukci, jak k tomu málem mnohokrát v průběhu dějin došlo.

Mayové a kruhy v obilí

Mayové a kruhy v obilí jsou věcí, která k sobě patří již velice dlouhou dobu. Existuje obrovské množství různých spekulací a tak podobně. Na toto téma také existuje mnoho různých spekulací. Jedni si myslí, že je to jenom obrovská nafouknutá bublina, kterou nám tlačí do hlavy mocnáři a média, další jsou tomuto tématu stoprocentně oddaní, někdo si zase myslí, že je na tom jen zrnko pravdy a tak podobně.

Pokud byste se chtěli o tomto tématu dozvědět více, tak se můžete podívat na italský dokument s názvem 2012 -- Mayská proroctví a kruhy v obilí. Jedná se o dokument, který má 53 minut a dozvíte se v něm spoustu zajímavých (třebaže fiktivních, je na individuálně na každém jedinci, jak si to přebere) informací. Dokument si můžete pustit níže

Říše Inků

Inkové jsou prapůvodními obyvateli Jižní Ameriky, přičemž se vyznačovali opravdu velikým bohatstvím a rozlohou své říše, kterou kdybychom v dnešní době měli nějak vymezit, tak se rozprostírala na celkově šesti dnešních státech Jižní Ameriky.

Jednalo by se o Ekvádor, Chile, Kolumbii, Argentinu, Bolívii a Peru. Pokud bychom se měli bavit o vzniku Incké říše, tak ten je datován někdy zhruba do jedenáctého až dvanáctého století. Nejznámější věcí, kterou nám Inkové dali, je samozřejmě Incký kalendář, který má klasických 365 dní, přičemž je dělený do dvanácti měsíců. Nejznámějším městem Inků v celých jejich dějinách se pak stalo legendární Machu Picchu.

Nejedná se však o název původní, neboť ten se nedochoval Město se pojmenovalo až později podle hory, která se tyčí nad městem. Toto město je také zařazeno mezi sedm hlavních divů světa. Pokud bychom se měli bavit o vrcholném období, tak bychom museli zhruba do patnáctého století, kdy byl na trůně vládce Pachacuti.

Tento vládce se postaral o založení jediného úředního jazyka, probíhaly významné přestavby celé říše. Říše se také za jeho vlády výrazně rozšířila a tak podobně.